Pražské novotyTOP

Věřím v zahušťování měst, Praha má veřejného prostoru dostatek, říká mladý architekt

Věřím současnému trendu zahušťování měst, což je opak rozrůstání metropole do krajiny. K životu ve městě potřebujeme opravdu málo, říká v rozhovoru pro milujemeprahu.cz mladý pražský architekt Jakub Heidler. Praha má podle něj dostatek veřejného prostoru, neumí se o něj ale dobře starat.

K jaké zahraniční metropoli bys Prahu přirovnal v oblasti nové výstavby a architektonických projektů? K těm rychle se rozvíjejícím nebo spíše rozvojovým?

Prahu vnímám někde napůl cesty mezi opožděným a rozvíjejícím se městem. Západním trendům jsme sice v patách, ale každý krok vpřed nám komplikuje přemíra byrokracie a legislativy, instituce památkářů a konzervativní městské orgány, dlouhé procesy a lhůty, které se váží ke schvalování projektů.

Škola ve Dvoře Králové z dílny Studia Reaktor od Jakuba Heidlera

Jaké nové urbanistické projekty v Praze jsou podle tebe nejlepší a nejpraktičtější?

Za jeden ze zajímavých developerských projektů považuji Smíchov City, který si je možné kompletně prohlédnout v CAMPu (Centrum architektury a městského plánování). Svým přístupem navazuje na město, oprašuje původní myšlenky blokové zástavby z 19. století a doplňuje moderními prvky století současného. Na projektu pracuje různorodé portfolio architektů, kteří zajistí rozmanitost a kvalitu celku.

Co by se mělo v Praze rychle řešit? Kde má Praha z hlediska veřejného prostoru největší trn v patě?

Praha má veřejného prostoru dostatek, neumí se o něj však starat. To může souviset s obrovským množstvím druhů levných laviček, košů a jiného nejednotného mobiliáře bez vyšších městotvorných ambic. Správci a majitelé infrastruktur (osvětlení, troleje, podzemní instalace atd…) mezi sebou nekomunikují a každý si řeší problematiku na svém písečku. Máme pak plné ulice různých druhů sloupů a nosných zařízení, odlišných povrchů, přitom by vše šlo sjednotit, redukovat jejich počet a věnovat tak ušetřený prostor lidem.

Projekt Studia Reaktor v Černošicích

Staví se podle tebe v Praze málo, nebo naopak hodně?

Záleží na měřítku, ke kterému se vztahujeme. V rámci evropských metropolí jsme konzervou, ve které se toho zas tolik neděje. V měřítku Prahy se však situace stále lepší a můžete v centru vidět čím dále tím více jeřábů, které značí novou výstavbu. Nejsem zastáncem mohutné přestavby centra, souhlasím však s vyplňováním prázdných míst a nevyužitého potenciálu. V centru pokračuje po Quadriu a Florentinu vznik nových staveb v prolukách jako například palác Národní nebo zakončení ulice Revoluční.

Proč jsou ceny nemovitostí v Praze tak vysoké? Není to třeba tím, že některé spolky a sdružení blokují výstavbu nových projektů a rekonstrukce těch starých, již nevyhovujících?

Ceny nemovitostí v Praze nepovažuji za vysoké, odpovídají poptávce. Lepším měřítkem pro zjištění, zdali jsou ceny vysoko, může být poměr vydělaných peněz vs. náklady na využívání či pořízení nemovitosti. V Londýně, Paříži či jiných hlavních městech je běžné platit za nájem i polovinu ze svých příjmů, ve Švýcarsku se třeba ani nevyplatí brát hypotéku, protože byste ji během života nesplatili, spíše byste přidělali svým dětem starosti.

Projekt ve Lhotce

Působíš jako architekt ve více firmách. Co se snažíš v Praze změnit? Co by jí podle tebe prospělo?

Jedním z mých koníčků je zájem o minimalistické prostory. Zarytě věřím současnému trendu zahušťování měst, což je opak rozrůstání metropole do krajiny, a tak se s rostoucím obyvatelstvem nutně hledá řešení pro zmenšující se prostor. K životu ve městě potřebujeme opravdu málo. S přihlédnutím ke své životní situaci mladého architekta bez závazků možná až naivně málo, nicméně hledání hranice pro absolutně minimalistické bydlení v Praze mne fascinuje. Osobně žiji s přítelkyní na 25 m2. Všechny potřeby, které se „nevešly“ do bytu, najdu pak ve své oblíbené kavárně, galerii, restauraci či kanceláři.

Projekt pro Publicis One
Moje motto: „Klíčem k úspěchu je obklopit se zajímavými lidmi.“ 

Je v Praze dostatek mladých architektů a nových projektů?

V Praze je, řekl bych, v posledních letech čím dál více mladých atelierů, kteří se díky rostoucímu stavebnímu trhu, počtu architektonických soutěží a dostupným hypotékám (všehovšudy tedy zvýšené poptávky po architektonické činnosti) dokázali osamostatnit a hledají svým ideálům vhodné místo na trhu.

Na čem teď aktuálně pracuješ?

Věnuji se návrhu několika rodinných a bytových domů, bytových interiérů a kreativních kancelářských prostor. Po dvanáctiletém angažmá ve vrcholovém basketbalu jsem pochopil důležitost týmové práce a disciplíny. Všechny projekty jsou veskrze spoluprací kolektivu, pracuji na minimu věcí sám.

Jak vnímáš spolupráci s magistrátem nebo městskými částmi v oblasti urbanismu a veřejného prostoru?

Obecně řečeno je spolupráce s veřejně činným orgánem v lecčems složitá, ale i zajímavá. Jednak se člověk vždy musí přizpůsobit čtyřletému volebnímu období, což souvisí například s financováním projektů, hledáním řešení pro časově omezené dotační programy. V druhé řadě projekty prochází schvalováním skrze několik instancí, každá zakázka se spíše protahuje. A do třetice všeho dobrého, záměr je často nutné participovat s obyvatelstvem, nečekejte tedy rychlé rozhodovací procesy. Pro mladého architekta, který dychtí po realizaci a stavění, pak tedy není spolupráce s městem zlatou žílou, vytouženým projektem. Z pohledu déle trvajících zakázek, které drží atelier a jsou založeny na poctivé práci směřované lidem, je pak kooperace s městem zajímavou cestou.

Práce Jakuba Heidlera a Studia Reaktor pro IKEA

Co by mohli pražští politici dělat lépe?

Vnímám pachuť v ústech svých kolegů, kteří věnovali několik let své usilovné práce na vzniku výsostně důležitého dokumentu jako je Metropolitní plán pro Prahu. Přílišné vměšování politiků do práce odborníků však způsobuje průtahy a komplikace celého projektu. Důvěra v odborné instituce by mohla být ze strany pražských politiků, myslím, větší.

 

 

Kdo je Jakub Heidler:

Prezentuji se jako mladý architekt s otevřenou myslí. Zajímají mne lidé s čerstvými názory a inovativním pohledem na svět. Po dokončení inženýrského studia na FA ČVUT a ročním studiu na univerzitě v Paříži se věnuji interiéru, developmentu, rodinným domům a územnímu plánování. Podílím se na běhu kreativní platformy, pracuji pro velké kanceláře a pokračuji dále v doktorandském studiu na Fakultě architektury na ČVUT. Snažím se zůstat věčným optimistou, nevzdávám boj s tvrdohlavými lidmi, věřím v celoživotní cestu za ideály.
Štítky
Show More

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *