Pražské novotyTOP

Nejraději nosím věci, které nenosí celá Praha, říká majitelka Slow bazaru

Přestože se snaží ve svém obchůdku klientky naladit na klidnou až odpočinkovou atmosféru, ve svém životě je pravým opakem. Veronika Svádová miluje svěží chůzi, rychlé sporty a nesnáší čekání na semaforech. Majitelka Slow bazaru, ve kterém najdete výběrové kousky předních světových značek i lokálních návrhářů a návrhářek, miluje koloběh věcí a ráda jim dává druhou šanci.

A když ji právě nepotkáte ve svém obchůdku, ráda tráví čas se svou fenkou rhodéského ridgebacka, se kterou se shodují v tom, že jim vyhovuje především teplo a slunce. Proč hraje v jejím životě velkou roli město, klid, pomalost i rychlost, nebo jak se dostala k prodeji věcí z druhé ruky, se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Jste majitelkou oblíbeného second handu, který nese poněkud zajímavý název. Proč právě Slow?

Je to krátké, stručné a jasné. Slow můžeme vnímat jak v přesném významu slova v překladu, tedy zpomalit, tak v odkazu ke slow fashion, trendu pomalé módy. V logu dominuje písmeno „O“ jako kruh, tedy nekončící koloběh věcí, které nemusí nutně skončit hned někde na dně skříně. Jsem ráda, když ve Slow zákaznice právě trochu zpomalí v tempu, odpočinou si a zároveň tím podpoří ideu nekupovat a nehromadit nové a nové oblečení, když tu koluje obrovské množství krásného zboží z druhé ruky v perfektním stavu.

Slow, Řeznická 1741/21

Prozraďte nám, čím se Slow liší od běžných second handů, kterých najdeme po Praze mnoho.

Tak na to by měl možná odpovědět někdo jiný než já. Ale věřím a snažím se, aby se lišil právě pestrou nabídkou značek, kvalitou zboží, atmosférou a servisem. Zákaznický servis v second handech moc nenajedete, většinou sedí za pultem znuděná paní, od které se mnohdy nedočkáte ani pozdravu, natož rady. Dbám na osobní přístup a nejvíc mě baví právě stálé zákaznice, u kterých již vím, co si koupily a mohu jim tím pádem snadněji poradit, co nového by mohly ocenit a bude jim slušet.

Slow, balonová sukně a hedvábná blůza (Petra Balvínová)

Kdy vás napadlo otevřít si obchůdek se značkovým oblečením z druhé ruky?

Myšlenka na kamenný obchod se rozvíjela delší dobu, předcházely jí pravidelné pop-up second hand akce, které jsem pořádala téměř tři roky. Následně jsem se nějakou dobu ohlížela po vhodném prostoru, ale nějak to ještě nesedlo. No a najednou, když jsem to zrovna ani nečekala, ke mně sama přišla nabídka na prostory v Řeznické ulici. Pak už to byl bleskový rozhodovací proces a zhruba dva měsíce od prvního impulsu jsem otevřela. Tak rychlé to bylo proto, neboť v prostorách předtím fungoval obchod na stejném principu a nebylo potřeba příliš prvotních úprav. Tímto děkuji, Impossible.

Slow, šátek (chanel)

Jak vybíráte jednotlivé kousky do prodeje? Mohou je k vám zájemci o prodej i přinést, nebo máte své ověřené zdroje?

Kousky vybírám sama a nějak přirozeně. Vím, co chci nabízet a podle toho jednám. Ač bych samozřejmě ráda vyhověla více lidem, vzhledem k omezenému prostou a právě mojí vizi nemít stojany narvané nevzhledným použitým oblečením k prasknutí to není možné. Ten výběr je tedy stále striktnější a do komise od nových zájemců už příliš nepřijímám. Není v mých silách to odbavit a vměstnat do obchodu. Výjimky ale občas udělám, pokud vím, že ta věc stojí za to.

V dnešní době je obecně v módě udržitelnost a recyklace. Myslíte, že to je i fakt, který hraje do karet Slow?

V nějaké míře určitě ano a to je jedině dobře. Od zákaznic vím, že některé díky Slow omezily nákupy v konfekcích (super!!!!), stejně tak to ale bude samotnou nabídkou a možností koupit původně drahé luxusní zboží za přijatelnější ceny.

Slow, Řeznická 1741/21

Jak to máte vy osobně s módou? Dáváte přednost konfekcím, které zpravidla po sezóně zapadnou, nebo raději sázíte na kvalitu a nadčasovost před kvantitou?

Dávám přednost originalitě a osobitosti, kterou konfekce a aktuální trendy pohřbívají. Nejraději nosím věci, u kterých vím, že je nenosí „celá Praha“, anebo naopak také základní a neutrální kousky, které neruší, jsou kvalitně zpracované a neokoukají se mi.

Jeden příklad, díky kterému jsem přestala nakupovat aktuální kolekce. Líbil se mi maxi kabát, za který jsem ale opravdu nechtěla v Zaře zaplatit skoro 4.000 Kč, po měsíci byl ve slevách za 1.000 Kč. Měla jsem z něj ohromnou radost, když jsem ale v tom samém kabátě potkala v týdnu další tři dámy v Praze, sundala jsem ho a už jsem ho nikdy nevzala. Uniformita konfekčních značek mě odrazuje.

A jak jsou na tom podle vás obecně Češi a Češky? Dávají spíše přednost většímu množství levnějšího a dostupnějšího zboží, nebo se nebojí investovat i do nadčasových kousků?

Mám kolem sebe okruh lidí, kterým to lhostejné není, tudíž můj pohled je trochu zkreslený. Obecně bude stále převažovat kvantita rychloobrátkového zboží nad kvalitou. Moje zákaznice jsou v tomto ohledu, věřím, zodpovědnější, ale z širšího hlediska by ten poměr veselý nebyl. Na druhou stranu je na tom pozitivní velký prostor pro zlepšení.

Slow, boty (Saint Laurent)

Jaké značky se ve Slow objevují? Jedná se spíše o jména světových značek, nebo vybíráte i z řad českých návrhářů a návrhářek?

Jedná se o mix jak nejdražších luxusních značek, tak o běžné highstreet značky, u kterých se ale snažím vybrat nevšední kousky, a to buď z limitovaných kolaborací, anebo jednoduše něčím zajímavé. Sama jsem občas překvapená, že se tam dají najít opravdu hezké věci. Stále ale platí, že si i ten kousek z HM koupím raději z druhé ruky. České návrháře máme také, nejčastěji Petru Balvínovou, Ivanu Mentlovou, Denisu Novou nebo Kateřinu Geislerovou. Českým značkám hlavně přeji, aby jim stoupal vlastní prodej na úkor velkých zahraničních značek, protože si to zaslouží. No a pak se logicky častěji mohou objevovat i u mě v obchodě.

Slow, camel-růžový kabát (Mango)

Myslíte, že se lidé, například tady v Praze, snaží více najít svůj osobitý styl, nebo stále ještě zapadají v davu a řídí se tím, co nosí většina?

To je stejná otázka, jako ohledně toho uvědomělého nakupování. Jakmile někdo vůbec uvažuje a snaží se nakupovat alternativně, tím už dává najevo osobitý styl a určitým způsobem vybočuje z masy. Vzhledem ke svojí práci mám kolem sebe spíše tuto skupinu, ale mám dojem, že většina to pořád úplně neřeší. Ono je to dobře poznat dejme tomu na skladbě nabídky všemožných blešáků anebo když se podíváte na Vinted. Většina oblečení je naprosto neosobitých, nekvalitních, mainstreamových značek a pak malé procento věcí, když pečlivě hledáte, stojí za to a vybočují z řady.

Slow, kabát (Pietro Filipi)

 

Slow brzy oslaví své druhé narozeniny. Jak se díváte na uplynulé dva roky a co vaše plány do budoucna?

Zrovna, když píšu tyto řádky, tak vlastně neoficiálně slaví, jelikož jsem otevírala přesně na začátku ledna dva roky zpět. Dívám se na ně zpětně moc ráda, hodně se toho vyvinulo, poznala jsem milé lidi, naučila se mnoho nového a každopádně se ujistila v tom, že koncept nakupování z druhé ruky má smysl. Mnohem více lidí kouká na výrobní cedulky a řeší složení, to je pokrok dobrým směrem.

Žádné zásadní změny zatím neplánuji, ono se stejně vše stane tak, jak má a ve správný čas, nikdy podle předem určeného plánu a tak to má být.

Více o Slow

 

Foto: Veronika Svádová, Slow

Úvodní foto: web zezivotazeny.cz 

Štítky
Show More

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *