Pražské novotyTOP

V Praze je tisícovka neobydlených domů, některé vlastní i magistrát

Prázdné budovy často přehlížíme a ty kolikrát bezdůvodně mizí. Přitom jsou studnicí příběhů a kolikrát úctyhodného umu našich předků. Jen v Praze je jich zhruba tisícovka. Radomír Kočí je v rámci iniciativy Prázdné domy začal dokumentovat a aktivně se podílet na jejich záchraně při profesi realitního makléře. Řadu prázdných budov vlastní magistrát, i ten by se měl aktivně zapojit a jít soukromým vlastníkům příkladem, říká Radomír Kočí ze spolku Prázdné domy.

Radomír Kočí ze spolku Prázdné domy

Co vás vedlo k založení spolku Prázdné domy?

Zjistili jsme, že prázdných nemovitostí je kolem nás  mnoho a zajímalo nás, kolik jich je, kde jsou jejich největší koncentrace, jaké jsou důvody jejich chátrání a jak se tomuto stavu dá pomoci.

Kolik se v Praze nachází přibližně prázdných domů, které jen tak leží ladem?

V databázi máme aktuálně v Praze 342 dlouhodobě prázdných domů. Jedná se o široký rozptyl typů domů od zámků a paláců přes areály továren, školy a hotely až po domy bytové či vily, které mají nemalou hodnotu. Toto číslo ale určitě není konečné. Nedávno nám stačila procházka po Žižkově, kde jsme cíleně monitorovali prázdné domy a do databáze přibylo asi deset dalších objektů. Po celé Praze může být neobydlených domů klidně tisíc. A to nepočítáme dlouhodobě prázdné byty, kterých je v metropoli nepočítaně, tam pak půjdou celková čísla do tisíců. Statistický úřad v roce 2012 uváděl, že neobydlených nemovitostí je podle odhadů v metropoli více než devět tisíc, což je opravdu alarmující číslo.

Pomoc při záchraně kostela ve Vrbicích.

Jaké jsou nejčastější příčiny toho, že domy chátrají a nikdo se o ně nezajímá, přestože se často jedná o architektonicky zajímavé a historicky ceněné stavby?

Jak jsme zatím zjistili, nejčastější příčiny jsou vleklá dědická řízení a soudní spory, kdy ani jedna strana do objektu neinvestuje, čeká až jak soud dopadne a poté jedna ze stran získá totální ruinu. Další příčinou jsou spekulace majitelů – levně v minulosti koupili, draze se později snaží prodat, nemovitost ale nikdo za přemrštěné ceny nekupuje a ty majitelům padají na hlavu, příkladem tohoto jsou bytové domy u Plzeňské ulice, kde je v devadesátých letech nakoupili italští podnikatelé a jeden z domů už musel být zbourán. Občas se také setkáváme s cíleným chátráním, tzv. vyhnívání objektu. Majitel nemovitost koupil, chce zde postavit svůj projekt, ale to mu nepovolí úřady. Majitel tedy nechá objekt napospas a když se z něj stane nebezpečí pro své okolí, úřady vyměknou a novou stavbu majiteli povolí.

Podpis adopce jednoho okna kostela ve Vrbicích.

I prázdné domy jistě mají svého majitele – kdo je jím nejčastěji v případě pražských objektů?

V Praze jsou to nejčastěji společnosti, kde je kolikrát velmi těžké dohledat jejich skutečné vlastníky. Smutným faktem je, že některé domy vlastní také magistrát, či městské části a také stát – tam vidíme situaci jako nejjednodušeji řešitelnou. Je třeba udělat přehled prázdných objektů ve vlastnictví Prahy a potom s ním cíleně pracovat. Pokud chce město zasáhnout proti fenoménu prázdných domů, musí si hlavně zamést před vlastním prahem.

V Praze neustále vznikají nové komplexy, obchodní centra, staví se nové domy – nebylo by jednodušší využít již stávajících objektů?

Určitě by to bylo jednodušší, ale buď mají vlastníci s objektem jiné plány nebo jim chybí fantazie a nedojde jim, že nemusí stávající objekt srovnat se zemí a stavět na zelené louce, ale přebudovat / začlenit jej do svého projektu. Kolikrát by to pro ně byla i zajímavá forma reklamy – podívejte se, jak jsme zrekonstruovali tento historicky zajímavý objekt. To se veřejnosti líbí a oni toho nedokáží využít. Zoufale nám chybí dobré příklady a také tlak města na řešení situace.

Jakou roli hraje dle vašich zkušeností v záchraně objektů magistrát? Co více by mohli zastupitelé dělat pro oživení objektů ve správě hlavního města Prahy?

Magistrát se poslední dobou přece jen začal trochu snažit, je to i tím, že začal fungovat první dobrý příklad a tím je KREP – Kreativní centrum Praha. Ale je stále velice chatrná podpora. Zatím nikoho moc nenapadá, že prázdné budovy jsou vlastně obrovský potenciál právě pro vznik kreativně – kulturních center , tak jak to funguje například v Amsterdamu. Zastupitelé by se měli hlavně o tento fenomén zajímat, protože prázdný dům není jen problémem jednotlivce, ale jde o problém města. Zastupitelům doporučuji větší spolupráci s neziskovými organizacemi, Prázdné domy jsou na to připraveny.

Fotografie z vycházky kolem Václavského náměstí.

Jaké akce pořádáte, abyste upozornili na vybrané budovy?

Pořádáme pravidelné vycházky (jejich přehled máme na našem webu v sekci “Přehled akcí”). Při těchto vycházkách seznamujeme veřejnost s minulostí, současností a budoucností těchto objektů. Občas pořádáme, či jsme zváni, na debaty nebo přednášku. Ve spolupráci s dalšími iniciativami se pak podílíme na pořádání různých happeningů, jako např. u Transgasu, Mazutky, či již zbouraného domu na Václavském náměstí. Také zveřejňujeme příběhy jednotlivých domů na našem FB Prázdné domy a na jednotlivých stránkách naší webové databáze www.prazdnedomy.cz.

Některé objekty, jako je například žižkovské nádraží, karlínské kasárny nebo Vnitroblock, se podařilo úspěšně oživit. Mají podle vás i další (popřípadě které) objekty šanci být v blízké době smysluplně využity?

Do toho výčtu si přidejte také Radniční domy, kde se dějí velice zajímavé věci a také to, co se dělo kolem Containallu v Hybernské ulici, dobrým příkladem je také Praga ve Vysočanech a potom už jen menší a krátkodobější projekty. Škrtnout si bohužel můžeme projekt v ORCO Bubenská 1, který fungoval na čistě komerčním principu bez jakýchkoliv dotací, ale byl kvůli počínající rekonstrukci budovy ukončen. Vhodných budov jsou ale v Praze desítky, ne-li stovky.

Fotografie z vycházky, Borůvkovo sanatorium.

Spolek Prázdné domy vytváří celorepublikovou mapu opuštěných objektů. Jak si ve srovnání s dalšími městy stojí Praha a kde je situace vůbec nejhorší?

Jelikož je v Praze celorepublikově největší koncetrace nemovitostí, je zde i největší zástup prázdných nemovitostí, takže s ohledem na počet je na tom Praha nejhůře. Ale pokud se podíváme na celkovou situaci, tak největším problémem je Ústecko. Tato oblast v minulosti velmi utrpěla. Odsun obyvatelstva a následná neschopnost volné nemovitosti udržet v chodu, je zde viditelná dodnes. Nejčastějším příkladem jsou chalupy a venkovská stavení – po odsunu původních vlastníků takovou nemovitost získalo několik místních rodin, ty se kolikrát nedohodly na správě takové nemovitosti a výsledkem jsou desítky a stovky rozpadlin. Další kapitolou jsou mnohé uzavřené továrny.   

Aktuálně slavíte již třetí narozeniny, jak byste zhodnotili uplynulé roky? Co se vašemu spolku podařilo a co byste v budoucnu považovali za opravdu velký úspěch?

Nu, velkým úspěchem je zprovoznění webu, na který jsme si postupně vydělali pomocí našich vycházek pro veřejnost a za který jsme obdrželi cenu Fondu Otakara Motejla v soutěži Otevíráme data. Za úspěch považujeme spolupráci s dalšími spolky a jednotlivci a také naší aktivistickou činnost spojenou se záchranou významných staveb (Transgas, Libeňský most a Mazutka). Věnujeme se však také kauzám v menších městech. V budoucnu bychom za velký úspěch považovali, pokud by se nám podařilo pohnout s legislativou kolem opuštěných domů a kdybychom mohli ukázat projekt kreativně – kulturního centra, který by byl samofinancovatelný. A nějaké to přání na závěr: Prázdné domy potřebují více jednotlivců, kteří by nám věnovali svůj čas, a více dalších spolků, které by se chtěly propojovat ke společné práci.

 

Více o spolku Prázdné domy

 

Foto: Prázdné domy

Štítky
Show More

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *