Blogy a názory

Karel Fischer: Prahu ovládají stranické loutky, které ji zdevastují a pak utečou

Prahu ovládají celostátní politické strany, takže místo Pražanů o Praze vlastně rozhodují politické buňky partají. Mimopražští politici přijedou do Prahy, díky handlům se stanou primátory nebo radními, léta Prahu devastují, a pak utečou. Říká v rozhovoru Karel Fischer, lídr hnutí Pro Prahu kandidující v podzimních volbách do pražského magistrátu.

Co je podle vás teď aktuálně největší problém Prahy?

Největší problém Prahy je a byla doprava. Ale ani ne tak vnitřní pohyb Pražanů. Hlavně nikdo neřeší těch 180 tisíc lidí, kteří denně do metropole jezdí. Nejsou pro ně přístupové cesty, neexistují parkoviště.

Neexistuje tedy komplexní řešení budoucnosti dopravy v Praze?

Zdá se, jako by budoucnost Prahy nikdo neměl ve své kompetenci. Jednotné řešení, které tu už dávno mělo být, je napojení na železnice a vytvoření P+R parkovišť už ve Středočeském kraji a poté ještě na okraji Prahy u stanic metra. Měli bychom mít třeba rychlé spojení Kolína s Prahou. A už v Kolíně by mělo být P+R parkoviště. To samé platí pro Říčany, Kladno a vlastně celý prstenec okolo města. Kvůli tomu je těžké cestování i pro Pražany a lidi z blízkého okolí. Těžko se dostávají do centra. Kdo sem dojede, zase nemá kde zaparkovat, protože se poněkud zapomnělo na parkovací domy.

Kdo za tohle opomenutí může? Není to Technická správa komunikací?

Za tahle „opomenutí“, jak říkáte, nemůže Technická správa komunikací, ale politici, co Prahu celou dobu řídili a řídí, nebo spíš neřídí. Za celou dobu nepostavili ani dráhu do Kladna. Je rok 2018. Moderní evropské metropole mají tohle vyřešeno už desetiletí zpátky. Praha zaspala několik dekád. V 90. letech jsme se mohli radovat ze svobody, zakládat kluby, divadla, ale už aspoň 20 let máme stavět, modernizovat a dívat se dopředu, ale to se neděje.

Tak kde leží příčina těchto problémů?

Je tady mnohem hlubší problém, který se nazývá veřejná správa a nehybnost politické scény. To souvisí se vznikem krajů v roce 2001. S tím, že Praha byla tehdy ve svých hranicích utvořena jako kraj. Tím se zašpuntoval vývoj města do jeho přirozeného okolí, které už patří do Středočeského kraje. Praha nemůže za svými hranicemi o ničem rozhodovat a nic ovlivňovat. Takže co jí zbývá? Je třeba ji odšpuntovat.

A jak to tedy udělat?

To nepůjde hned. Vždyť teď se po této zablokované Praze chce, aby pojala několikanásobný počet lidí a počet aut než před dvaceti nebo třiceti lety. Tady je teď všechno špatně. Jedná se tedy o chybu hned v základu, a nikoli chybu Pražanů, ale politiků. Prahu uzavřeli ve svých hranicích přirozeně vzniklých v minulém století. Z Prahy udělali kraj, který o sobě a svém rozvoji nemůže rozhodovat mimo své hranice ani v nejbližším okolí. Když přijedete do Kodaně po pěti letech, ani to tam nepoznáte, v dobrém slova smyslu, tak rychle se to město dokáže měnit.

Copak se Praha vůbec nemění?

Nestaví se uvnitř města na místech, kde se stavět dá, kde je potřeba modernizace veřejného prostoru, kde lidem padá město na hlavu. Aktivisté brání stavbám, mnohdy i zbytečně, a blokují tak rozvoj vnitřního města, ale i komunit v něm. Trvá několik let i desetiletí než na místě, kde se dá postavit čtvrť, vznikne vůbec nějaký projet. To je špatně. Praha je navíc zablokovaná i do výšky, protože úřady nedovolí, aby se stavěly nové a vysoké stavby. Což jde pochopit v historickém centru, na které jsme právem hrdí, ale už je to obtížně pochopitelné na volných prostranstvích a polích. Samozřejmě, že ekologicky vnímající občané chtějí, aby byla Praha zelená a bez tolika aut. To přece chceme všichni. Tomu by pomohl hlavně takzvaný rekreační prstenec okolo Prahy. Ale kdo ho prosadí? A v těchto podmínkách?

Kdo ho prosadí?

Současní politici na magistrátu asi ne. Ti mají na práci všechno ostatní, jen ne strategický rozvoj Prahy. Nemají Prahu jako svůj životní projekt. Řeší stranické půtky a jak naplnit kapsy svým politickým stranám. Například městský okruh, který dnešní politici horko těžko budují a pořád o něm mluví, odpovídá plánům z 60. let. Už teď po desítkách let dochází stěží k postupné realizaci. Takhle to přece dělat nejde. Co je na území Prahy, si platí město ze svého a musí žebrat u vlády, která sedí v Praze, ale nic jí vlastně nedává. Raději staví okruh Olomouce nebo Přerova než ten pražský.

Proč to takhle je?

Problém je v tom, že Prahu ovládají celostátní politické strany, které se musí handlovat vzájemnou podporu uvnitř partají. Takže ve finále o pražském okruhu rozhodují politické buňky stran třeba v Olomouci nebo v Brně. Copak Pražané rozhodují o hlavním nádraží v Brně? Mimopražští politici přijedou do Prahy, díky politickým dohodám uvnitř svých partajích se stanou primátory nebo radními, dva až tři roky Prahu řídí, nebo spíše devastují, a pak ji opustí a vrátí se zpět na Moravu. Praha potřebuje místní politiky, kteří mají Prahu na prvním místě, zajímají je pražské ulice, chodníky, parky, místní komunity a lokální problémy. A chtějí pro ni něco udělat, a ne jen protéct do parlamentu nebo senátu. Řešení může v této situaci přinést jen metropolitním hnutí, které bude představovat autentickou místní reprezentaci.

Štítky
Show More

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *