Na první pohled možná nejsou radikální změny patrné, revoluce je ale za rohem. Vždyť všechny základní dopravní prostředky mají už dnes svoji vodíkovou alternativu. Auta nebo autobusy na vodík jsou na komerčním trhu dostupné už několik let.
Vlna vodíkových inovací se ovšem vzedmula v každé oblasti a k průkopníkům, jako jsou Toyota, Honda a Hyundai, se přidávají vlády, samosprávní orgány, mezinárodní organizace i naftové a jiné energetické koncerny.
Osobní auta na vodík
Auta na vodík mají dojezd více než 500 kilometrů, jejich tankování zabere pár minut a jedinou emisí je vodní pára. Jejich pohon je kombinací elektromotoru a palivových článků, produkujících energii reakcí vodíku a kyslíku. Tyto vozy jsou na trhu již několik let. Prvním a nejpopulárnějším je Toyota Mirai, středně velký sedan, který se prodává od roku 2014. Své modely mají i další dvě automobilky – Hyundai Nexo a Honda Clarity Fuel Cell.
V roce 2019 překročil prodej modelu Mirai 10 tisíc kusů. Letos se na trhu objeví jeho druhá generace, která bude mít o 30 procent větší dojezd, a objem výroby bude desetkrát větší.
Nákladní vozy a autobusy na vodík
Realitou už jsou i vozy pro přepravu nákladů a městské autobusy s vodíkovým pohonem. Vyrábí je nejen Toyota, která představila model SORA a použila vodíkové palivové články i v nákladních autech vozového parku obsluhujícího síť obchodů Seven Eleven v Japonsku, ale také španělská firma Caetano Bus využívající pohonné soustavy Toyoty nebo polský autobus Solaris Urbino 12.
Sedlové tahače na vodík se v současné době testují. V tomto roce probíhají ve Švýcarsku testy modelu Hyundai H2 Xcient, Toyota pak od roku 2017 realizuje v Kalifornii dlouhodobý test několika prototypů velkých nákladních vozů s modifikovaným pohonem z Mirai přepravujících zboží v námořních přístavech. Letos Toyota spolu se značkou Hino Toyota zahájila výstavbu komerčního automobilu tohoto typu.
Železniční doprava
Doprava vlakem je tradičně velmi ekologická, nesmíme však zapomínat, že řadě tratí stále ještě chybí elektrická trakce. Tyto trati obvykle obsluhují lokomotivy se spalovacími motory. Na světě je však několik míst, kde je nahrazují lokomotivy poháněné vodíkem. V uplynulém roce objednala německá železnice 27 vodíkových vlaků Coradia iLint firmy Alstom. Soupravy budou jezdit na linkách v metropolitním regionu Frankfurt/Rhein-Main. O vlaky od Alstomu má zájem i Dolní Sasko, kde byly letos v květnu dokončeny 530 dnů dlouhé testy modelu Coradia iLint.
V Japonsku staví Toyota a East Japan Railway Company vodíkové vlaky. Dokončené soupravy se budou využívat v rámci komplexního systému místní dopravy založené na vodíkovém pohonu, přičemž jejich jízdní řád bude integrován do jízdního řádu vodíkových autobusů. Vznikne také nezbytná síť tankování vodíku pro autobusy i pro osobní vozy.
Lodě a jachty
Námořní doprava představuje velmi závažný problém pro životní prostředí z důvodu emise skleníkových plynů i kvůli znečišťování oceánů. Souvisí to s používáním mazutu, těžkého, toxického paliva vyráběného z ropy. Dobrou zprávou je, že námořní lodi obvykle pohání elektromotor, jemuž mazutový motor dodává proud. Za této situace stačí vyměnit spalovací generátor za vodíkové palivové články a mazutovou nádrž za vodíkovou, a z trajektu nebo nákladní lodi je rázem bezemisní plavidlo. Výzkumy International Council on Clean Transportation publikované v letošním roce prokázaly, že by vodík mohl představovat zdroj energie pro 99 procent nákladních plaveb realizovaných přes Pacifik.
Lodě a jachty na vodíkový pohon již staví Norové, Američané a Japonci, avšak než se definitivně uchytí na trhu, bude nezbytné provést řadu testů. Od roku 2017 Toyota spolupracuje s posádkou experimentální bezemisní jachty Energy Observer, která ze sta procent využívá obnovitelné zdroje energie, jejíž přebytky skladuje na palubě ve formě vodíku. Toyota už pro francouzskou jachtu, která je na šestileté plavbě kolem světa, vypracovala sadu palivových článků odolných vůči podmínkám otevřeného moře. Komercionalizací shromážděných zkušeností a vypracovaných technologií se ve spolupráci s Toyotou zabývá firma Energy Observer Developments.
Vodíková letadla
Letectví představuje další dopravní branži, která získala negativní renomé kvůli nadměrnému množství emisí skleníkových plynů. Jak vypočítal jaderný fyzik Marcin Popkiewicz, Boeing 747 za 24 hodin spotřebuje tolik paliva, jako 247 automobilů za celý rok. Ekologickou alternativou létání by v řadě případů mohlo být cestování po železnici, ovšem železniční spoje byly celosvětově odstaveny takříkajíc na vedlejší kolej, takže jízda dálkovými vlaky je často mnohem dražší a nepohodlnější. Na druhou stranu vzrůstá počet ekologicky uvědomělých cestujících, pro které je létání něco, zač se tak trochu stydí, snaží se mu vyhýbat, nebo k němu přistupují jako k nutnému zlu.
Letecká branže nebere tyto hlasy na lehkou váhu a hledá ekologičtější řešení. Airbus nedávno představil tři koncepční dopravní letadla, která by radikálně snížila emise skleníkových plynů. Jedná se o prototypy z řady ZEROe s vodíkovým pohonem, které zatím pojmou 200 cestujících. Airbus plánuje zahájit prodej bezemisních letadel v roce 2035.
