Více než tři čtvrtiny studentů běžně využívá umělou inteligenci v rámci výuky, skoro polovina studentů alespoň jednou týdně, a to někdy i v případech, kdy to není povolené, ukázal průzkum zástupců českých technologických firem mezi studenty třetích a čtvrtých ročníků z celkem 62 středních škol po celé ČR.
Mnozí studenti se setkávají s tím, že učitelé hovoří o AI převážně jako o nástroji pro podvádění, varují je před jejími chybami, nebo dokonce šíří zavádějící informace o tom, že disponují nástroji schopnými rozpoznat práce vytvořené pomocí AI.
Přístup škol k využívání umělé inteligence se výrazně liší, a to nejen mezi jednotlivými školami, ale i mezi jednotlivými učiteli. Někteří učitelé využití AI podporují, vedou se studenty diskuse o jejích výhodách a rizicích, a dokonce ji příležitostně zařazují do výuky. Na druhé straně jsou učitelé, kteří se AI vyhýbají a snaží se její používání zakázat.
Vtipné historky
„Respondenti také zmiňují někdy až vtipné historky o tom, jak učitelé takovýto nástroj žákům nejen že neukázali, ale práci napsanou pomocí AI nedokázali jedinkrát skutečně detekovat. Na několika příkladech jsme dokonce viděli, že metody, které se učitelé snaží používat – například dotaz chatGPT, zda danou práci napsal, nebo ne – zcela selhávají,“ říká datový ředitel Creative Dock a jeden z organizátorů průzkumu Adam Hanka.
Tlak škol na úplný zákaz je minimální
Pouhých 17 procent respondentů uvedlo, že v jejich škole je většina učitelů otevřená využití umělé inteligence, a další téměř třetina, že práce s AI je v jejich škole omezeně tolerována. Drtivá většina škol AI toleruje, jen 14 procent respondentů uvádí, že na jejich škole je tlak AI zcela zakázat.
„Učitelé by si měli aktivně navzájem sdílet své zkušenosti s využitím AI ve výuce a hledat způsoby, jak efektivně provázet žáky při jejím používání. Je důležité vytvořit prostředí, ve kterém žáci nebudou mít potřebu skrývat využití AI, ale naopak se naučí, jak její výstupy správně citovat a jak získávat zpětnou vazbu. Současně by měli být vedeni k tomu, aby k výsledkům AI přistupovali kriticky, byli si vědomi potenciální míry faktické nesprávnosti a vždy se zajímali také o původní zdroje,“ říká Matouš Eibich, AI inženýr společnosti Elin.ai, která se na průzkumu podílela.
V doplňujících odpovědích studenti nejčastěji zmiňují, že ji učitelé aktivně zapojují do výuky a studenty učí, jak s její pomocí řešit složitější problémy, kontrolovat si seminární práce, vyhledávat v nich nekonzistence a využít tyto moderní technologie k tomu, aby si zlepšili své výsledky a více se toho naučili.
„Z výsledků vyplývá, že české školství čelí systematickému problému, a to že polovina škol nedokázala na nástup umělé inteligence a jejího využití adekvátně zareagovat, integrovat tyto nástroje do výuky a definovat pro takovou práci jasná pravidla. Tento nedostatek se projevuje především rostoucím rozdílem mezi tím, jak žáci umělou inteligenci využívají, a tím, jak si s ní dokáží ve výuce poradit jejich učitelé,“ říká Adam Hanka.
Pravidla neexistují, a to je špatně
Žáci z 81 procent škol uvedli, že v jejich škole žádná celoškolní pravidla pro využití umělé inteligence neexistují, nebo si jich nejsou vědomi. Toto potvrzují i rozhovory se žáky, které autoři tohoto výzkumu vedli napřímo. Je jisté, že pro učitele je tato situace složitá, když nevědí, o jaká pravidla se vlastně mohou opřít.