Nejsme žádní cyklofašisti! Kolo v Praze je přece super
Dlouho jsem přemýšlela, jestli tenhle článek psát, a nebo si raději „zachránit kůži“ a o tomto pošetilém jednání pomlčet. Nakonec vyhrál určitý masochismus a jdu s tím ven.
Protože poslední dobou je to samé velké přiznání. Takže: kolo je SUPER! A dokonce i v Praze.
Strašně mě to baví, a to i přesto, že na to často nadávám.
A proč masochismus? V poslední době jsou cyklisté bráni hromadně jako „cyklofašisti“, kteří narušují provoz v Praze, chovají se lhostejně a snad i naschvál riskují. Nechci to zcela vyvracet – potkala jsem spoustu cyklodebilů, ale nejsou – nejsme, všichni takoví.
Jak to začalo?
Chtěla jsem se zúčastnit květnového projektu Do práce na kole, ale neměla jsem tým a vzhledem k tomu, že většinu času pracuji z domova, postrádalo to vyšší smysl.
Ale jakmile se pro něco takhle nadchnu, tak není cesty zpět. Koupila jsem helmu, zámek, tričko (nezbytnost!), táta opravil mámy kolo a já si ho s dovolením odvezla do Prahy (mám super rodiče a jsem šťastný potomek).
První jízda
Nejsem úplně posera, ale slova mojí mamky o tom, jak strašně nebezpečné to je ve městě na kole mi hučela v hlavě jako pohádka o Karkulce. Jo, trochu jsem se předem vystresovala, ale jakmile jsem sedla na kolo a potvrdila si, že to pořád umím, všechno to ze mě spadlo.
První cesta mě vedla pro balíček ze Spořilova do Vršovic. K mému velkému překvapení vedlo asi 90 procent cesty po cyklostezce a to bylo přesně to, co jsem potřebovala! Pro balíček jsem dorazila za pár minut, úplně rudá a vyculená. Takže jsem se rozhodla, že jedu dál a zajela jsem si do bezobalového obchodu pro prací gel. Neměla jsem na kole košík, jen batůžek a táhla ho ve skleněné láhvi zpátky na Spořilov. Ale bylo to super. Ten pocit je k nezaplacení.
Stojí za to to “riziko“?
Jednoznačně stojí. Pokud nejste člověk se špatnou motorikou, který se na tom kole skutečně nebezpečně klátí ze strany na stranu, tak se přes to jaro-léto vyprdněte na MHD a pokud máte jen trochu možnost, udělejte něco pro sebe, pro Prahu, a pro tuhle planetu a jezděte na kole. Zákazy nezákazy.
Jana Zbořilová