Tunel za miliardy, nebo úspora za milion? I takhle se hospodaří v Praze
Když dva dělají totéž, není to totéž. Zvláště v práci magistrátu a městských částí. Ušetřit milion na stavbě nebo rekonstrukci? Pro někoho normální, na magistrátu nemožné. Podívejme se na několik menších projektů starostů a porovnejme si je s několika známými celopražskými kauzami, tedy původně projekty, kde se prošustrovaly miliardy.
70 miliard vs. 5 miliard
Hlavní město Praha má letos rozpočet přes 70 miliard korun. Pro běžného Pražana je to těžko uchopitelná částka.
Městské části z rozpočtu dostanou celkem pět miliard, takže mají poměrně omezené peníze a musí s nimi velice účelně hospodařit.
Lékařský dům s milionovou slevou? Jde to
„Na Praze 22 jsme pořídili do svého majetku Lékařský dům pro čtyři ordinace specialistů, kteří v oblasti chyběli. Také jsme potřebovali nouzové byty krizové pomoci, takže jsme suplovali chybějící koncepci městských bytů a z nebytových prostor v dezolátním stavu vystavěli byty s kapacitou pro deset osob za 3,6 milionu. A podařilo se nám vyjednat u dodavatelů snížení ceny o 1,1, milionu korun,“ říká Martin Turnovský, starosty Praha 22 z metropolitního hnutí Pro Prahu.
Jídelna a skatepark bez kauz
Podobný scénář měla rekonstrukce školní jídelny v Praze Čakovicích. Za pár korun a bez politických kauz. Nebo vybudovali skatepark a naplánovali projekt zdravotnického domu, když bezprostředně reagovali na hrozící sociální problémy.
„Kvalitu dodávek jsme vždy od začátku důsledně kontrolovali, takže vše proběhlo bez sebemenších závad,“ popsal Alexandr Lochman, starosta hnutí Pro Prahu v městské části Praha Čakovice, jak přistupují její radní k veřejným zakázkám. „Až budou na magistrátu pracovat v zájmu Prahy a jejich obyvatel stejně, jako na městských částech, začne se situace v hlavním městě zlepšovat,“ uzavírá Lochman.
Magistrát? Jen stranické zájmy
Pokud se něco na úrovni Magistrátu nepovede, objeví se pochybnosti o účelnosti a efektivitě vynaložených nákladů, obvykle se nic nestane. Například tunel Blanka, čistírna odpadních vod, slibovaná radlická radiála nebo Opencard. Přijde nová garnitura, protlačí si nové, zpravidla stranické zájmy, a jede se dál. Bez ohledu na skutečný prospěch a zájmy Pražanů. Prahu tak nemá nikdo ne prvním místě.
Starostové: Stranické zájmy neřešíme
Zastupitelé městských částí mají oproti úředníkům z magistrátu jednu velikou výhodu. „Lidé z místních radnic detailně znají prostředí, ve kterém žijí a pracují. Denně se ve své městské části pohybují, diskutují s obyvateli o jejich problémech a potřebách. Zájmy obyvatel jsou pro ně nad stranickými zájmy. Na lokání úrovni jsou tak zastupitelé schopni dohodnout se i s kolegy z opozičních politických stran,“ vysvětluje starosta Turnovský rozdíl mezi přístupem magistrátu a jednotlivých městských částí.
Výsledkem jsou tak efektivně vynaložené prostředky na projekty, které problémy opravdu řeší, jsou lépe kontrolovatelné a výsledky jsou měřitelné.
Neovlivni.cz: Magistrát nemá kontrolu nad dotacemi a firmami
Podle serveru Neovlivni.cz se na Magistrátu hospodaří stále stejně a o vliv nad městskými penězi se přetahují mocenské skupiny kolem politických stran.
„Politická reprezentace Prahy v posledních 11 letech poskytla dotace nebo uzavřela smlouvy s desítkami firem s anonymním vlastníkem, kterého nebylo možné v praxi dohledat. Jde o společnosti, které měly vlastnickou strukturu anonymizovanou prostřednictvím listinných akcí na majitele nebo listinných akcií na jméno bez jakékoliv informace o možném vlastníkovi. Tato skupina příjemců je tedy nejvíce riziková a Praha v těchto případech nemá žádnou kontrolu, zdali se takový příjemce nepodílí na financování korupční nebo kriminální činnosti,“ uvedl server v článku popisujícím mechanizmy vyvádění peněz z městské kasy.