Deflaci a liberalismus nahrazuje inflace a protekcionismus, řekl Pírko na Vyšehradském fóru
Globální ekonomika se za posledních deset let výrazně posunula od liberalismu k větším státním zásahům ze strany vlád i centrálních bank. Podíl na tom mají protekcionistické a populistické vlády, tisk peněz, demografické proměny, nebo příchod válek, řekl na investiční konferenci Vyšehradské fórum ekonom Štěpán Pírko.
Zásadní vliv na ekonomiku, udržitelnost státních dluhů a penzijních fondů, inflaci, a budoucí trendy má podle Pírka demografie. Na základě demografických dat a trendů se dá velmi dobře dívat dopředu, protože se rychle nemění.
„V desátých letech nového století jsme byli v celosvětovém měřítku svědky měnové expanze, šíření globalizace, demokracie, míru a deflace, investoři sázeli na akcie a dluhopisy. O dekádu později, ve 20. letech, čelíme rozpočtové expanzi, šíření protekcionismu, autokracie, válek a inflace. Investoři sází více na hotovost a komodity,“ uvedl na Vyšehradském fóru ekonom Štěpán Pírko.
„Z demografických modelů vyplývá, že se o budoucí penzisty stát nedokáže dostatečně postarat. Po celou produktivní část života bychom měli pravidelně investovat. Když investor uloží například do diverzifikovaných investičních fondů tři tisíce měsíčně s ročním navýšením o dvě procenta s průměrným výnosem devět procent, za 40 let tak vybuduje díky složenému úročení portfolio o hodnotě téměř 15 milionů korun,“ řekl Pírko na konferenci.
Ryba: Dluh není udržitelný, lidé by měli investovat do sebe
Lidé by podle ekonoma Golden Gate Pavla Ryby měli investovat v prvé řadě sami do sebe, aby v rostoucí konkurenci na trhu práce lépe obstáli a byli schopni navyšovat své příjmy. Ty by měli diverzifikovaně investovat a tvořit si tak investiční portfolio, které je zajistí na penzi.
„Státní dluh není dlouhodobě udržitelný, vlády začaly tvořit gigantické deficity, které bude těžké dostat pod kontrolu a přiblížit se vyrovnaným státním rozpočtům. Deglobalizace, dlouhodobě drahé energie způsobené překotným přechodem k obnovitelným zdrojům vedou ke ztrátě konkurenceschopnosti Česka i celé Evropy oproti USA nebo Asii,“ říká Pavel Ryba.
„Vlády a lidé by si měly ale uvědomit, že nejcennější aktivum je schopnost jednotlivce vydělávat peníze a nejlepší investice je do profesního rozvoje člověka, nikoli pumpování peněz do ekonomiky. První peníze by měli lidé investovat do sebe, čímž zvýší své kompetence a tím i příjmy, díky kterým si mohou vybudovat svá investiční portfolia a doživotně z nich profitovat,“ řekl na Vyšehradském fóru Pavel Ryba.
Přibližně 80 procent naší ceny na trhu práce představuje podle Ryby schopnost vydělávat peníze, ti úspěšní si to uvědomují a tuto schopnost rozvíjejí. Největší prostor mají v roli podnikatelů, kdy se snaží využívat rozvoje svých schopností, dovedností a práce ve svůj prospěch, a ne ve prospěch pro svého zaměstnavatele
„Většina populace si to ale neuvědomuje a celý život neřídí procesy, které vedou k významně vyššímu příjmu. Z pohledu statistik 20 procent těch nejlepších ročně zvyšuje příjem o 11 procent, pět procent nejlepších pak dokonce o 25 procent ročně,“ řekl Pavel Ryba.
Očekávat od zlata rychlé zisky je nesmysl
„Rozumný investor ve zlatě hledá zajištění a pojistku proti negativním scénářům. V krizové době cena zlata roste a chrání majetek investorů. Očekávat od zlata rychlé zisky není správný přístup. Zlato je dlouhodobá strategická investice a zajištění. Vhodné je do něj například spořit dětem nebo si pravidelně spořit na penzi. I když zlato nemá průběžné výnosy, od roku 2000 kumulativně dosáhlo stejného zhodnocení jako akciový index SP500, a s významně nižšími riziky. Co by za takový výnos daly například dluhopisy, hotovost nebo jiná aktiva,“ říká Pavel Ryba.
V důsledku války v Gaze cena zlata vzrostla ze dne na den o sto dolarů a nyní se pohybuje okolo 1950 dolarů. Navýšily se také prodeje zlata u společnosti Golden Gate, oproti minulému měsíci zhruba o 40 procent.
„Velmi podobná čísla jsme viděli po invazi Ruska na Ukrajinu. Předpokládám, že cena zlata do konce prvního kvartálu příštího roku překoná cenu 2100 dolarů za unci,“ uvedl Ryba.
- ročníku konference Vyšehradské fórum se zúčastnilo osobně v Kongresovém centru Praha přes tisíc návštěvníků a přes 2 000 lidí sledovalo online přenos.
