Deflaci a liberalismus nahrazuje inflace a protekcionismus, řekl Pírko na Vyšehradském fóru

Globální ekonomika se za posledních deset let výrazně posunula od liberalismu k větším státním zásahům ze strany vlád i centrálních bank. Podíl na tom mají protekcionistické a populistické vlády, tisk peněz, demografické proměny, nebo příchod válek, řekl na investiční konferenci Vyšehradské fórum ekonom Štěpán Pírko.

Zásadní vliv na ekonomiku, udržitelnost státních dluhů a penzijních fondů, inflaci, a budoucí trendy má podle Pírka demografie. Na základě demografických dat a trendů se dá velmi dobře dívat dopředu, protože se rychle nemění.

„V desátých letech nového století jsme byli v celosvětovém měřítku svědky měnové expanze, šíření globalizace, demokracie, míru a deflace, investoři sázeli na akcie a dluhopisy. O dekádu později, ve 20. letech, čelíme rozpočtové expanzi, šíření protekcionismu, autokracie, válek a inflace. Investoři sází více na hotovost a komodity,“ uvedl na Vyšehradském fóru ekonom Štěpán Pírko.

„Z demografických modelů vyplývá, že se o budoucí penzisty stát nedokáže dostatečně postarat. Po celou produktivní část života bychom měli pravidelně investovat. Když investor uloží například do diverzifikovaných investičních fondů tři tisíce měsíčně s ročním navýšením o dvě procenta s průměrným výnosem devět procent, za 40 let tak vybuduje díky složenému úročení portfolio o hodnotě téměř 15 milionů korun,“ řekl Pírko na konferenci.

Ryba: Dluh není udržitelný, lidé by měli investovat do sebe

Lidé by podle ekonoma Golden Gate Pavla Ryby měli investovat v prvé řadě sami do sebe, aby v rostoucí konkurenci na trhu práce lépe obstáli a byli schopni navyšovat své příjmy. Ty by měli diverzifikovaně investovat a tvořit si tak investiční portfolio, které je zajistí na penzi.

„Státní dluh není dlouhodobě udržitelný, vlády začaly tvořit gigantické deficity, které bude těžké dostat pod kontrolu a přiblížit se vyrovnaným státním rozpočtům. Deglobalizace, dlouhodobě drahé energie způsobené překotným přechodem k obnovitelným zdrojům vedou ke ztrátě konkurenceschopnosti Česka i celé Evropy oproti USA nebo Asii,“ říká Pavel Ryba.

„Vlády a lidé by si měly ale uvědomit, že nejcennější aktivum je schopnost jednotlivce vydělávat peníze a nejlepší investice je do profesního rozvoje člověka, nikoli pumpování peněz do ekonomiky. První peníze by měli lidé investovat do sebe, čímž zvýší své kompetence a tím i příjmy, díky kterým si mohou vybudovat svá investiční portfolia a doživotně z nich profitovat,“ řekl na Vyšehradském fóru Pavel Ryba.

Přibližně 80 procent naší ceny na trhu práce představuje podle Ryby schopnost vydělávat peníze, ti úspěšní si to uvědomují a tuto schopnost rozvíjejí. Největší prostor mají v roli podnikatelů, kdy se snaží využívat rozvoje svých schopností, dovedností a práce ve svůj prospěch, a ne ve prospěch pro svého zaměstnavatele

„Většina populace si to ale neuvědomuje a celý život neřídí procesy, které vedou k významně vyššímu příjmu. Z pohledu statistik 20 procent těch nejlepších ročně zvyšuje příjem o 11 procent, pět procent nejlepších pak dokonce o 25 procent ročně,“ řekl Pavel Ryba.

Očekávat od zlata rychlé zisky je nesmysl

„Rozumný investor ve zlatě hledá zajištění a pojistku proti negativním scénářům. V krizové době cena zlata roste a chrání majetek investorů. Očekávat od zlata rychlé zisky není správný přístup. Zlato je dlouhodobá strategická investice a zajištění. Vhodné je do něj například spořit dětem nebo si pravidelně spořit na penzi. I když zlato nemá průběžné výnosy, od roku 2000 kumulativně dosáhlo stejného zhodnocení jako akciový index SP500, a s významně nižšími riziky. Co by za takový výnos daly například dluhopisy, hotovost nebo jiná aktiva,“ říká Pavel Ryba.

V důsledku války v Gaze cena zlata vzrostla ze dne na den o sto dolarů a nyní se pohybuje okolo 1950 dolarů. Navýšily se také prodeje zlata u společnosti Golden Gate, oproti minulému měsíci zhruba o 40 procent.

„Velmi podobná čísla jsme viděli po invazi Ruska na Ukrajinu. Předpokládám, že cena zlata do konce prvního kvartálu příštího roku překoná cenu 2100 dolarů za unci,“ uvedl Ryba.

11. ročníku konference Vyšehradské fórum se zúčastnilo osobně v Kongresovém centru Praha přes tisíc návštěvníků a přes 2 000 lidí sledovalo online přenos.